Úřad veřejného zdravotnictví Slovenské republiky svým regionálním úřadům zaslal koncem května vodítko, že číselné označení alergenů v jídelníčku číslem při konkrétním pokrmu není podle něj dostačující. Snadno se tak může stát, že seznam alergenů bude delší než samotný název jídla.
Všechny alergeny podle ÚVZ SR „MUSÍ“ být uvedeny v závorce přímo za názvem pokrmu s uvedením přesného názvu látky nebo výrobku. Dřívější praxi číselného vyznačení při konkrétním pokrmu s odkazem na seznam alergenů na začátku, případně na konci jídelníčku není dostatečným způsobem informování spotřebitele. “
Povinné uvádění informací o alergenech obsažených v jídlech v jídelních lístcích bylo na Slovensku zavedeno v roce 2012 a v praxi se ustálilo označování alergenů číselně za jídlem, přičemž má spotřebitel k dispozici vrámci jídelníčku vysvětlivky a seznam alergenů podle jejich číselného označení. Restaurace tuto novinku nepřijali s nadšením a povinnost vystříhat zákazníků, že v celerovou salátu může být celer pokládali za mírně přehnanou.
Svaz hotelů a restaurací SR se neztotožňuje s tímto novým usměrněním, a proto se obrátil na ÚVZ SR s výzvou, ve které upřesňuje, že postup Úřadu nekoresponduje s platným právním řádem v SR. V dopise adresovaném KHS deklaruje, že je připraven na odbornou diskusi k této problematice s cílem ustálení povinnosti vyplývajících pro zařízení společného stravování při označování alergenů, a to i na základě praxe aplikované v jiných státech EU tak, aby nevznikaly pro provozovatele další povinnosti, nad rámec nařízení EP a Rady č. 1169/2011.
Pokyny Úřadu veřejného zdravotnictví regionálním úřadům zas a znova potvrzuje způsob, kterým naše úřady a ministerstva často překračují požadavky definované orgány EU, a přidávají do již tak neúměrného množství regulací a povinností další, nad rámec toho, co nám přikazuje Brusel.
Jak to funguje u našich sousedů?
Stravovací zařízení v Rakousku , a především jejich zaměstnanci, mají povinnost poskytnout hostům informace o přítomnosti alergenů v jídlech, které nabízejí. K dispozici musí mít tyto provozu minimálně jeden nabídkový lístek, ve kterém jsou uvedeny alergeny obsaženy v jednotlivých jídlech. Navíc, při jídle, které ve svém názvu obsahuje název přítomného alergenu (například Celerový salát, který obsahuje celer) nemusí být tento alergen zvlášť označen při samotném jídle.
Běžnou praxí u našich českých sousedů je informace na jídelním nebo jiném nabídkovém lístku, která informuje zákazníka o tom, že informace o přítomných alergenech v jednotlivých jídlech získá host od obsluhujícího personálu. Dobrým zvykem je i minimálně jeden jídelníček nebo nabídkový lístek s informacemi o přítomnosti alergenů v jídlech, který je na provozu k dispozici na vyžádání.
Běžná praxe v jiných zemích tedy ukazuje, že existují mnohem jednodušší způsoby jak se dají vysvětlit a realizovat nařízení EU v běžném životě, a to bez potřeby vytváření zbytečné byrokracie, která je již tak nad kapacity a možnosti mikro a malých podniků, které jsou nejvíce zastoupeny v sektoru stravovacích služeb. nesmyslných povinnostmi nad rámec toho, co přikazují nařízení EU, se vytváří prostor na nesmyslné sankcionování podnikatele.
Paradoxem, na který Svaz hotelů a restaurací SR upozorňuje při povinnosti uvádět alergeny k jednotlivým jídlům, je skutečnost, že přítomnost daných alergenů v jídle v principu nekontroluje žádný kontrolní orgán. A tedy, čistě hypoteticky, pokud stravovací zařízení uvede při každém jídle všechny alergeny, neporušuje žádný předpis, avšak host nebude o nic moudřejší ani jistější při výběru jídla.
Zbývá se tedy zamyslet, zda je opravdu nutné ještě více stěžovat uvádění alergenů v jídlech pro stravovací zařízení, nebo udělat nápravu a upravit tyto povinnosti tak, aby byly v praxi na užitek především hostům a pro provozovatele nebyly jen další zátěží.
Zamyslet by se měli především odpovědné instituce, v tomto případě Úřad veřejného zdravotnictví.
Zdroj: ZHR SR
Leave a Reply