Probiotika se nacházejí v mateřském mléce, a to je jeden z mnoha důvodů, proč je kojení důležité. Pokud se u dítěte vytvoří správná střevní mikroflóra, je nižší riziko, že bude trpět atopickou dermatitidou, alergií či jinými onemocněními.
Pokud má totiž člověk v pořádku střeva, je v podstatě i zdravý.
Víte, že se ve střevě člověka nachází 1,5 kg bakterií? Nejnovější molekulárně-biologické analýzy potvrdily, že jich je až 2000. V tlustém střevě je většina a patří do 4 skupin – Firmicutes, Bacteriodetes, Proteobacteria a Actinobacteria.
Co jsou probiotika
Probiotika jsou živé mikroorganismy, které se usazují na stěnách tlustého střeva, kde zajišťují správný průběh trávení. Navíc brání přemnožení patogenních bakterií a regulují hladinu cholesterolu. Také pomáhají trávit potravu, rozkládají toxiny v organizmu. Jejich dlouhodobé užívání příznivě ovlivňuje imunitní systém, přispívá k lepšímu trávení a čištění organismu. Obsahují jich zakysané mléčné výrobky. Příznivé účinky na zdraví mají pouze tehdy, pokud jsou přítomny ve vysokém počtu – minimálně stamiliony až miliardy. Jsou vhodné i pro děti, již od 1 měsíce, zejména po antibiotické léčbě.
Kde se nacházejí?
Nacházejí se přirozeně v mléce a nepasterizovaných výrobcích z mléka jako sýry, jogurt, kefír, brynzda. Aby však nebyly mléčné výrobky zdrojem nákazy, jsou pasterizovány. Tím se v nich usmrtí i probiotické mikroorganismy. Proto se probiotika musí přidávat do mléčných výrobků uměle.
Kysané zelí? Kyselina mléčná je jednou se zložek kysaného zelí a díky níž se v zelí produkují probiotické bakterie mléčného kvašení. Tyto bakterie zabraňují množení škodlivých mikroorganismů v těle, zvyšují imunitní systém, zabraňují průjmu a spolu se skupinou vitamínů B obnovují poškozenou střevní sliznici .
Probiotika léčí.
V případě léčby antibiotiky, výskytu infekcí, stresu, změny diety, dochází k narušení rovnováhy střevní mikroflóry s doprovodnými negativními důsledky na náš zdravotní stav, a právě tehdy jsou probiotika užitečné.
Acidofilní a ostatní probiotika léčí a působí preventivně například při:
- infekčních virových průjmech (např. E.Coli)
- syndromu dráždivého tračníku
- cestovních průjmech
- průjmech způsobených antibiotiky, či chemoterapií nebo radioterapií
- prevenci srdečních chorob prostřednictvím redukce hladiny cholesterolu
- neobvyklých stavech, jako je kvasinkový syndrom
- vaginálních infekcích
- ekzémech
- zánětu sliznice tlustého střeva nebo konečníku
Ideální je přijímat přírodní probiotika, no v období zvýšené námahy organismu můžeme sáhnout i po „umělých“ probiotikách.
Probiotika si můžeme udělat i doma, pokud jěšte neznáte recept, poradíme vám.
Jogurt si můžeme udělat, chcete li, rozmnožit i doma, není zapotřebý ani jogurtovač. Postačí, když máme termosku (nebo peřinu). Na přípravu potřebujeme mléko a (koupený) bílý jogurt, nejlépe probiotický. Ideálně 1 litr mléka k 1 vrchovaté lžíci bílého jogurtu.
Postup:
V hrnci si dáme ohřát mléko. Ideální teplota na růst jogurtových bakterií je přibližně 43 až 45°C. Nemusíme mít teploměr – mléko by mělo být tak teplé, abychom v něm 10 sekund udrželi malíček ruky. Z teplého mléka odebereme za lžíci do šálku a rozmícháme v něm 1 vrchovatou lžíci bílého jogurtu. Pak obsah šálku přelijeme zpět do hrnce a promícháme. Jogurtové bakterie potřebují na růst několik hodin tepla a klid. Konstantní teplotu udržíme tak, že uzavřený hrnec položíme do tepla, například pod peřinu nebo jeho obsah přelijeme do termosky. Třeba si dát pozor, aby se pak hrncem či termoskou nehýbalo. Obvykle trvá 4 až 8 hodin, dokud jogurt ztuhne. Jakmile je hotový, třeba ho ochladit čili vložit do chladničky, jinak budou bakterie pokračovat v konzumaci mléčného cukru a jogurt by do dvou dnů skys. Takto připravený jogurt by měl zůstat dobrý 4 až 5 dní. Můžeme si z něj trochu odložit na přípravu nové dávky. Když jogurtová kultura začne slábnout, nahradíme ji novým koupeným jogurtem.
Dobrou chuť!
Leave a Reply