Částečně ztužené či částečně hydrogenované tuky, které jsou největším zdrojem škodlivých transmastných kyselin, by měly do tří let zmizet z talířů amerických spotřebitelů. Dne 16. června letošního roku totiž vládní agentura Food and Drug Administration (FDA) schválila jejich vyřazení ze seznamu potravin „Generally recognized as safe“, tedy potravin, které může spotřebitel konzumovat bez rizika. Informují o tom Consumers Reports a server Consumerist.
Částečně ztužené či částečně hydrogenované tuky, které jsou největším zdrojem škodlivých transmastných kyselin, by měly do tří let zmizet z talířů amerických spotřebitelů. Dne 16. června letošního roku totiž vládní agentura FDA schválila jejich vyřazení ze seznamu „Generally recognized as safe“, tedy potravin, které může spotřebitel konzumovat bez rizika.
Výroba částečně ztužených tuků takzvanou hydrogenací je velmi levná a takto vyrobené tuky také významně prodlužují trvanlivost potravin, do nichž jsou přidány. Vyvinuty byly na začátku dvacátého století za účelem nalezení levnější náhražky másla a ztužených tuků.
Nežádoucím vedlejším produktem hydrogenace jsou ale transmastné kyseliny, které mohou způsobit kardiovaskulární obtíže. Problém tkví hlavně v tom, že zvyšují hladinu „zlého“ LDL cholesterolu a zároveň snižují hladinu „dobrého“ HDL cholesterolu. Částečně ztužené tuky tak byly ve výsledku ještě škodlivější než tuky, které měly nahradit. Podle americké federální agentury Center for Disease Control and Prevention způsobuje konzumace transmastných kyselin ročně jen v USA až pět tisíc úmrtí na následky kardiovaskulárních onemocnění.
Ve světě včetně Spojených států je tak tendence od jejich používání upouštět. Ztužené tuky se nyní vyrábějí hlavně esterifikací, dražší metodou, při níž vzniká minimum nežádoucích vedlejších látek.
Tři roky jsou podle server Consumerist dostatečnou dobou pro to, aby výrobci z trhu stáhli i potraviny s dlouho trvanlivostí, jakými jsou třeba popcorn do mikrovlnky či mražená jídla. Chválí také, že od používání částečně nasycených tuků a tedy transmastných kyselin upustil i poslední řetězec rychlého občerstvení, konkrétně Long John Silver specializující se na jídla z ryb a darů moře.
Zkušenosti z Evropy říkají, že zákaz či omezení používání transmastných kyselin v potravinářství prospívá jak spotřebitelům, tak výrobcům. Například Dánsko omezilo povolené množství transmastných kyselin na dva gramy ve sto gramech výrobku. Po zavedení nové regulace se výrazně zvýšila senzorická i nutriční hodnota potravin, za což se výrobci shledali s výrazně pozitivní odezvou. Podobné předpisy platí i v Rakousku. O omezení povoleného množství transmastných kyselin v potravinách prodávaných v Česku se dlouhodobě snaží dTest. Navzdory tomu však čeští spotřebitelé nejsou zatím před jejich účinky nijak legislativně chráněni.
Zdroj: dTest
Zanechte odpověď