Nepostradatelná vláknina

Doporučuje se jako prevence proti přejídání se, tím pádem i nadváze či obezitě.

Jde o rostlinnou složku, která je nestravitelná a kromě nulové energie, také zvětšuje svůj objem. V žaludku tedy na sebe váže vodu, zaplňuje jeho obsah a tím vyvolává pocit zasycení.

Rozpustná a nerozpustná

Nerozpustná vláknina v trávicím traktu nefermentuje, tedy není zdrojem energie. Zvětšuje objem
obsahu ve střevech a zkracuje dobu, po kterou tam zůstává potrava. Zejména příznivě se uplatní v
tlustém střevě, kde se díky zvětšení objemu stolice naředí odpadní látky, které vznikly při trávení. Ty pak snadněji opouštějí trávicí trakt, který je tak po kratší dobu vystaven styku s potenciálně nebezpečnými látkami.

Zdroje nerozpustné vlákniny zahrnují následující:

• celozrnná jídla s obsahem zejména slupek
• tobolky a semínka lnu (zdroj rozpustné i nerozpustné vlákniny)
• obilné slupky, otruby
• zelenina jako zelené fazole, květák, cuketa, celer
• slupky některých druhů ovoce a rajčat
• ořechy a semena

Rozpustná vláknina má schopnost absorbovat vodu, bobtnat a v trávicím traktu fermentuje, proto
může být zdrojem energie. Reguluje trávení tuků a sacharidů, váže na sebe vodu a tím nabývá na
objemu. To vede k pocitu nasycení. Z větší části je živinou pro mikrobiální flóru v trávicím traktu, působí tedy jako tzv. prebiotikum.

Rozpustná vláknina je obsažená v mnoha druzích potravin včetně následujících:

• některé ovoce (především jablka a banány) a bobule
• luštěniny (hrách, sójové boby, fazole)
• tobolky a semínka lnu (zdroj rozpustné i nerozpustné vlákniny)
• oves, žito, ječmen
• některá zelenina jako brokolice a mrkev
• kořenová zelenina
• brambory (jejich slupka obsahuje nerozpustnou vlákninu)
• semena psyllia (jen asi ⅔ rozpustné vlákniny).

Ovesné vločky

Nejznámějším zdrojem vlákniny jsou ovesné vločky, které ze všech zmíněných druhů potravin zatím
vyhrávají. Z jednoho šálku získáte až 8 gramů vlákniny, což je téměř třetina doporučeného denního
množství.

Zelenina

Vláknina je rostlinná složka, v zelenině tedy nechybí. Dobrou zprávou je, že tepelná úprava vláknině neubližuje, proto je možné výše zmíněné potraviny upravovat na různé způsoby.

Ovoce

Vlákninu najdete také v ovoci, hodně jí mají zejména plody s jedlou slupkou. Jablko či hruška tedy řebríček vedou, ale netrřeba zapomenout, že bohaté na vlákninu jsou například i maliny.
Zdrojem vlákniny je i ovoce v sušené podobě – zejména fíky, meruňky nebo švestky, ale nezapomínejte na množství cukru, takže s nimi při konzumaci opatrně.

Rýže

Celozrná rýže sice chutnají trochu odlišně a přejít z měkké bílé rýže na tu tmavou a „šupkovitú“
může být ze začátku trochu těžší, ale zvyknete si vy i tělo. V šálku tmavé rýže je ukryto asi 3,5 gramů vlákniny, což je velmi slušné množství.

Pečivo

Vlákninu najdete i v celozrnném pečivu, které je doporučeno více než to bílé. Obsahuje až třikrát
více vlákniny, přičemž již v jednom plátku celozrnného chleba jsou přibližně dva gramy.

Vyšší příjem vlákniny znamená zvýšenou potřebu tekutin, může být i v podobe minerálních vod na
doplnění minerálních látek, které samozřejmě přijímamé i spolu se zdrojem vlákniny.

Vláknina je tedy velmi důležitou složkou naší potravy, stačí když ji skusíte a výsledek nenechá
na sebe dlouho čekat.

 

zdroj: wikipedie