Alimentární onemocnění a otravy

Podle původu škodliviny se epidemiologické rizika z potravy dělí na:

 

1. Mikrobiologické nákazy z poživatin – střevní nákazy

• Vlastní alimentární nákazy a otravy mikrobiálního původu – toxoinfekcie a toxikózy
• Nákazy střevními parazitickými červy

 

2. Otravy chemického původu

• Přirozené toxické složky potravin
• Toxické kontaminanty poživatin
• Sekundární vzniklé toxické látky v poživatinách (endogenní cizorodé látky)

 

1. Mikrobiologické nákazy z poživatin – střevní nákazy

Mezi ně patří: bacilární úplavice, virové infekce (hepatitida, slintavka a nákazy enteroviry), salmonelóza, bakteriální endotoxikózy:

• Camphilobacter jejuni,
• Yersinia enterocolitica,
• Citrobacter,
• E. coli,
• Proteus,
• Streptococcus,

alimentráne toxikózy:

• stafylokokové enterotoxikóza a botulismus

Nákazy střevními parazity, sem patří

– trichinelóza, tasemnice, Ascaritidis – přenášené většinou zvířaty, nebo prostřednictvím infikovaných prostředků na hnojení zeleniny

 

2. Otravy chemického původu

Přirozené toxické složky potravin např. u hub, mořských živočichů, brambor, rebarbory

Jedovaté přimíseniny

• Z ochranných prostředků rostlin (pesticidy, insekticidy, fungicidy)
• Přimísenin z rostlinných plevelů
• Toxické přimísenin z procesu zpracování a výroby (otravy olovem, arsenem, mědí, zinkem, cínem, aromatickými polycyklickými uhlovodíky)

Nesnášenlivost některých potravin

• Alergické reakce na některé potraviny (mléko, vejce, ovoce, rajčata)
• Nevhodná kombinace potravin

Sekundární vzniklé toxické látky v poživatinách

• Vlivem chemických reakcí (oxidace lipidů, změna nitrátů na dusitany)