Cukr je přírodní sladidlo, sladká poživatina. Z chemického hlediska je to téměř čistá sacharóza (minimálně 99,8%), tedy disacharid složený z jedné molekuly glukózy a jedné molekuly fruktózy. Vyrábí se v cukrovarech, zejména z cukrové třtiny a z cukrové řepy, na trh je dodáván v krystalech, prášku, kostkách atd.
Světová produkce cukru je kolem 160 milionů tun ročně a cukr je tak hospodářský významná komodita. Sacharózu obsahují mnohé rostliny, které ji produkují jako zásobu energie. Cukr je velmi dobře stravitelná potravina s vysokým obsahem energie (16,8 kJ/g) a téměř žádných dalších živin.
Nadměrná spotřeba cukru, slazených nápojů a cukrovinek však způsobuje celou řadu zdravotních problémů:
- Přispívá k růstu obezity, zejména u dětí.
- Všechny cukry difundují do zubní skloviny, kde se odbourávají na kyseliny, které mohou snižovat obsah vápníku. Podporují tak bakterie, které způsobují zubní kaz.
- Cukr zrychluje stárnutí. Trvale zvýšená hladina glukózy v krvi způsobuje vznik produktů pokročilé glykace AGE (Advanced glycation end products). V důsledku jejich působení se zvyšuje poškození tkání účinkům volných radikálů.
Cukr horší než tuk
Škodí nám stejně jako alkohol či tabák, tvrdí vědci. Za posledních padesát let se však jeho konzumace ztrojnásobila.
„Potraviny, které obsahují cukr a sladidla, škodí zdraví do té míry, že bychom je měli kontrolovat stejně jako alkohol a tabák,“ tvrdí nekompromisně odborník na dětskou obezitu Robert Lustig z Kalifornské univerzity v San Francisku. Rafinovaný cukr označil za jed už doktor William Cody Martin v roce 1957. Cukr totiž považují za mnohem nebezpečnějšího zabijáka než tuky.
Acidobazická rovnováha
Každodenní příjem cukru způsobuje překyselení a organizmus spotřebovává více a více minerálů v snaze napravit způsobenou nerovnováhu. Zvyšuje se krevní tlak, riziko infarktu a dalších kardiovaskulárních chorob. Organismus se překysluje a ochuzuje o vitamíny, bílkoviny a minerály, zejména o vápník, který je důležitý pro kosti a zdravé zuby. Důsledkem je osteoporóza a zubní kazy. Přibývají poruchy metabolismu tuků, zatěžují se játra.
Co na to Dr.Price a jeho geografický výzkum?
V roce 1930, výzkumný zubař z Clevelandu, Ohio, Dr. Weston A. Price, cestoval po celém světě, od domova Eskymáků na jihu mořských ostrovů, přes Afriku až do Nového Zélandu.
Jeho závěr byl zničující a jasně jednoduchý. Lidé, kteří žijí v takzvaných zaostalých primitivních podmínkách měli vynikající zuby a nádherný celkový zdravotní stav. Jedli přírodní, nerafinované jídlo z jejich vlastního domácího prostředí. Jakmile byly dováženy rafinované, slazené potraviny se záměrem kontaktu s „civilizací“, započala i fyzikální degenerace, která byla s neuvěřením pozorovatelná už v rámci jedné generace!
Metabolismus cukru
Zpočátku, je totiž cukr uložen v játrech ve formě glukózy (glykogenu). Kapacita glykogenu v játrech je omezená, když denní příjem rafinovaného cukru stoupne (příjem nad požadované množství přírodního cukru), brzy se játra začnou nafukovat jako balón. Když se játra naplní do své maximální kapacity, přebytek glykogenu se vrací do krve ve formě mastných kyselin. Ty jsou přijata do všech částí těla a uloženy do neaktivních oblastí: břicho, hýždě, prsa a stehna.
Jsou-li tyto poměrně neškodné místa zcela vyplněna, mastné kyseliny se potom rozdělí mezi aktivními orgány, jako je srdce a ledviny. Tyto začínají zpomalovat, a nakonec jejich tkáně degenerovat a obalovat se v tuku. Celé tělo je ovlivňováno jejich sníženími schopnostmi, a je vytvořen abnormální krevní tlak. Parasympatický nervový systém je ovlivněn, a orgány, které se řídí mozkem, jako je například malý mozek, budou neaktivní nebo ochrnutý. Lymfatický systém je napaden, a kvalita červených krvinek se začne měnit. Dochází k nadbytku bílých krvinek, a vytváření tkáně se zpomaluje. Imunita našeho těla se oslabuje, takže nemůžeme správně reagovat na extrémní útoky, ať už se jedná o chlad, horko, nebo mikroby.
Nadměrné množství cukru má silný vliv na funkci mozku. Klíčem k řádně fungujícímu mozku je kyselina glutamová, zásadní složka přítomná v mnoha druzích zeleniny. Vitamíny B hrají významnou roli v rozdělení kyseliny glutamové do antagonistických komplementárních sloučenin, které zabezpečují „řízení“ reakcí v mozku. Vitaminy skupiny B ovlivňují také produkci probiotických bakterií, které žijí v našich střevech.
Když je rafinovaný cukr užíván denně, tyto bakterie chřadnou a umírají, a naše zásoby vitaminů B dosahují nízkých hodnot.
Příliš mnoho cukru spůsobuje ospalost, snižuje se také schopnost schopnost počítat a pamatovat si.
Cukr jako levný zdroj energie.
Podle odborníků by měl člověk, který fyzicky nepracuje, denně přijmout maximálně šedesát gramů cukru, ve skutečnosti je to statisticky minimálně dvakrát více. Naši předkové si dopřáli sladké jen několik měsíců v roce, ne po celý rok a v takových množstvích jako my. A jedli ho zejména v ovoci a celozrnných obilovinách, nikoli ve formě rafinovaného cukru, který při průmyslovém zpracování ztrácí všechny živiny.
Čím tedy nahradit bílý cukr?
- Přírodními sladidly, nejlépe v biokvalitě. Je v nich rozdíl hlavně v tom, jak rychle bude po jejich konzumaci stoupat hladina krevního cukru, tedy jaký mají glykemický index.
- Medem, javorovým sirupem nebo sušenou třtinovou šťávou radapurou. Obsahují hodnotné živiny, mají však vysoký GI.
- Přijatelný GI mají obilné slady (například ječmenný) a sirupy (špaldový, jablečný, rýžový, datlový).
- Mezi sladidla s nízkým glykemickým indexem patří sirup z agáve (GI 46), ovocný cukr ( GI 20), březový cukr xylitol (GI 7) a stévie (GI 0).
Je však rozdíl, doplňovat „cukrem“ energií, nebo pouze sladit pro chuť, jako například stévií.
zdroj:
http://www.wikipedia.sk
http://www.globalhealingcenter.com/sugar-problem/refined-sugar-the-sweetest-poison-of-all
Leave a Reply