Stabilita viru SARS-CoV-2 je podobná původnímu viru SARS. N van Doremalen, et al . Aerosol and surface stability of HCoV-19 (SARS-CoV-2) compared to SARS-CoV-1. The New England Journal of Medicine . DOI: 10.1056/NEJMc2004973 (2020).
Data z nové studie vědců z National Institutes of Health, CDC, UCLA a Princeton University
Podle nové studie vědců z National Institutes of Health, CDC, UCLA a Princeton University, publikované v časopise The New England Journal of Medicine je virus způsobující koronavirové onemocnění 2019 (COVID-19) několik hodin až dní stabilní v aerosolech a na površích. Vědci zjistili, že závažný akutní respirační syndrom způsobený koronavirem 2 (SARS-CoV-2) byl detekovatelný v aerosolech až tři hodiny, na mědi až čtyři hodiny, na kartonu až 24 hodin a až dva až tři dny na plastu a nerezové oceli. Výsledky studie poskytují klíčové informace o stabilitě viru SARS-CoV-2, který způsobuje onemocnění COVID-19, a naznačují, že lidé se mohou infikovat virem nejenom vzduchem, ale i dotykem prostřednictvím kontaminovaných předmětů.
Vědci z National Institute of Allergy and Infectious Diseases’ Montana facility v Rocky Mountain Laboratories (NIAID) porovnali vliv prostředí na SARS-CoV-2 a SARS-CoV-1, který způsobuje SARS. SARS-CoV-1, stejně jako jeho nástupce, který nyní koluje po celém světě, pocházel z Číny a v letech 2002 a 2003 infikoval více než 8 000 lidí. SARS-CoV-1 byl vymýcen intenzivním sledováním kontaktů a důslednými izolačními opatřeními; od roku 2004 nebyly zjištěny žádné nové případy onemocnění. SARS-CoV-1 je lidský koronavirus nejbližší příbuzný viru SARS-CoV-2. Ve studii stability se oba viry chovaly podobně, bohužel se však nedaří vysvětlit, proč onemocnění COVID-19 způsobuje mnohem větší epidemii.
Studie NIH se pokusila napodobit každodenní kontaminaci povrchů v domácnosti nebo nemocničním prostředí viry od infikované osoby, například při kašli nebo dotýkání se předmětů. Vědci pak zkoumali, jak dlouho virus zůstal infekční na těchto površích.
Vědci zdůraznili další pozorování ze své studie:
- Pokud je životaschopnost těchto dvou koronavirů podobná, proč SARS-CoV-2 způsobuje více případů onemocnění? Nové studie naznačují, že lidé infikovaní SARS-CoV-2 by mohli virus šířit bez viditelné přítomnosti klinických příznaků nebo těsně před jejich rozpoznáním. To by snížilo účinnost protiepidemických opatření, která byla účinná u SARS-CoV-1.
- Na rozdíl od SARS-CoV-1 se zdá, že většina sekundárních případů přenosu viru SARS-CoV-2 týká se vyskytuje spíše v komunitním prostředí než ve zdravotnických zařízeních. Zdravotní prostředí je však také náchylné k zavlečení a šíření SARS-CoV-2 a stabilita SARS-CoV-2 v aerosolech a na površích zde pravděpodobně přispívá k přenosu viru.
Zjištění potvrzují odborníci z oblasti veřejného zdraví, kteří svými pokyny nabádají k používání podobných preventivních opatření jako v případě chřipky a jiných respiračních virů, aby se zabránilo šíření SARS-CoV-2:
- Vyvarovat se blízkého kontaktu s nemocnými lidmi.
- Nedotýkat se očí, nosu a úst.
- Zůstat doma, když jsou lidé nemocní.
- Při kašli nebo kýchání se krýt kapesníkem, ten pak vyhodit do odpadu.
- Čistit a dezinfikovat často používané předměty a povrchy pomocí obvyklého čisticího prostředku pro domácnost.
Zdroj: NIAID RML
WHO:
K této studii je k dispozici ředitel NIAID Anthony S. Fauci, M.D., a Vincent Munster, Ph.D., hlavní výzkumný pracovník virologické laboratoře NIAID.
Zdroj: SZÚ
Leave a Reply