Tým vědců z kalifornské univerzity (University of California, Department of Microbiology and Plant Pathology) a argentinského biotechnologického institutu (Instituto de Biotecnología y Biología Molecular) úspěšně vypěstoval pomerančovníky odolné vůči virové nákaze, a to s pomocí kombinace prostředků tradiční a moderní biotechnologie. Hlavním cílem této studie bylo získat pomerančovníky rezistentní vůči citrusové psoróze (CPsV). Výsledky jejich výzkumu jsou publikovány v časopise „Transgenic Research“.
Jeden z hlavních problémů pro pěstitele pomerančovníků představuje choroba virového původu – citrusová psoróza (CPsV). Mezi její příznaky patří např. šupinatost kůry, skvrnitost listů a pomerančů a často i nekróza mladých letorostů. Pomerančovníky nemají přirozenou rezistenci vůči tomuto viru, což se vědci rozhodli změnit prostřednictvím (mezi)roubování – vložení geneticky modifikovaného (GM) pletiva mezi netransgenní podnož a plodnou odrůdu.
Na klasickou podnož byla naroubována malá část linie CPsV-rezistentního transgenního pomerančovníku Sweet Orange, a na ni naroubován štěp netransgenního pomerančovníku téže odrůdy Sweet Orange. Tato vmezeřená transgenní linie exprimuje intronovou sekvenci (ihp) RNA odvozenou z virového proteinového obalu (ihpCP).
Výsledkem bylo, že z meziroubované ihpCP linie přecházely transkripty (přepisy genetické informace z DNA do RNA) na ne-GM štěp, a tak se podařilo i na netransgenní části stromu inhibovat cílové místo ve virovém proteinovém obalu.
Dalšími analýzami bylo prokázáno, že exprese ihpCP v transgenní části roubovaného pomerančovníku poskytovala celé svrchní ne-GM části stromu odolnost vůči citrusové psoróze (i když odolnost výsledného ne-GM štěpu z části záležela na místě vniknutí viru).
Výsledky studie naznačují, že meziroubování je slibnou biotechnologickou alternativou k ochraně dřevin před virovými infekcemi u vegetativně se rozmnožujících rostlin.
Pak už záleží jen na potřebné velikosti vmezeřeného pletiva k zajištění dostatečné produkce transkriptů pro ochranu celého stromu.
Obdobně by bylo možné např. v ČR použít GM švestku domácí, pěstovanou v pokusném režimu od roku 2001 Výzkumným ústavem rostlinné výroby v Ruzyni, v.v.i. pro podobnou účinnost proti viru šarky švestky.
Zdroje:
https://link.springer.com/article/10.1007/s11248-020-00191-1,
http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=17950, https://www.vurv.cz/sites/File/Publications/ISBN978-80-7427-032-1.pdf.
Zdroj článku: BIOTRIN
Zanechte odpověď