15.11.2018

Reklama

Pesticidy a naše zdraví

Suat Eman at FreeDigitalPhotos.net

Pesticidy jsou látky a přípravky, které ovlivňují základní procesy v živých organismech. Jsou to sloučeniny chemických látek syntetického nebo přírodního původu, určených k potlačování růstu a hubení škůdců, nežádoucích rostlinných kultur a živočichů, přenašečů chorob a na hubení hmyzu obtěžujícího člověka a zvířata.

Pesticidy se vyskytují nejen v půdě, v místě přímého použití, ale v celé biosféře – v ovzduší, srážkové vodě, rostlinách, potravinách, živočiších a jinde.

Rozdělení pesticidů dle biologických účinků (Beseda et al., 2009):

  • zoocídy, přípravky na hubení živočišných škůdců,
  • herbicidy, přípravky na hubení plevelů,
  • fungicidy, prostředky na hubení hub, případně na omezení nebo zastavení jejich vývoje,
  • růstové regulátory, přípravky stimulující nebo inhibující růst rostlin,
  • jiné – např. repelenty, atraktanty, odpudzovadlá, vnadidlá a další.

Kromě zmíněných pozitivních vlastností mají pesticidy zároveň škodlivé vlastnosti. Při použití se uvolňují do vnějšího prostředí. To může vést k vystavení lidí a životního prostředí negativním účinkům. Pesticidy se vyznačují výrazným biologickým účinkem. Pokud se znečišťující látky dostatečně rychle nerozloží, mohou nepříznivě ovlivnit i vlastnosti zemědělských produktů. Toto nebezpečí je aktuální zejména při takových látkách, které mohou rostliny přijmout z půdy kořenovým systémem. Zjistilo se, že používání pesticidů je větším nebezpečím pro životní prostředí než jakékoli jiné znečišťování půdy, ovzduší a vod industriální civilizací. Vzhledem k rozsahu ztrát na zemědělské produkci působením škůdců, nemocemi a plevelem však přesto nelze v nejbližší době počítat s vyloučením nebo podstatným omezením pesticidů při ochraně zemědělské produkce.

Rizika pro lidské zdraví se mohou vyskytnout v důsledku přímé expozice (dělníci, kteří vyrábějí pesticidy, a obsluhující pracovníci, zejména zemědělci, kteří je používají) a nepřímé expozice (spotřebitelé, místní obyvatelstvo a kolemjdoucí), především během aplikace v zemědělství , krajinných úprav a jiných činností a po nich. Rizika pro životní prostředí ze strany neúmyslných a nadměrných toků chemických látek do vody, ovzduší a půdy mají za následek škodlivé účinky na rostliny. volně žijící zvěř, kvalitu složek životního prostředí a biologickou rozmanitost obecně.

Z hlediska chemického složení můžeme pesticidy rozdělit na:

  • organické,
  • anorganické – většinou sloučeniny arsenu, fluoru a kyanovodíku,
  • rostlinného původu – např. nikotin (výtažek tabáku), Pyretriny (výtažek ze zložnokvetých rostlin rodu Crysanthemum) a rotenon (výtažek z Derris spp. a dalších).

Pesticidy v potravinách

Dovážíme již téměř vše a netušíme, jaké požadavky na kvalitu půdy a pěstování platí v zemi původu námi kupovaného ovoce nebo zeleniny. V seznamu zemí, kde se používá nejvíce pesticidů vede Kostarika, Kolumbie a Nizozemsko. Česká republika patří v Evropě k zemím s nižší spotřebou pesticidů, nicméně objem jejich využití u nás dlouhodobě roste. Na jeden hektar zemědělské půdy se u nás ročně aplikuje v průměru 1,7 kg účinné látky pesticidu.

Jablka jsou z Itálie, rajčata z Maroka. Důležité je, že jsou dostupné celoročně. Jahody si chceme koupit v prosinci a tomu se přizpůsobuje i nabídka obchodníků, kteří za pomoci chemie dělají divy. Zvykli jsme si, že ovoce nemá vůni, v jablku není červík a jahoda chutná podobně jako kedluben.

Podle EWG, která každoročně vydává seznam ovoce a zeleniny v nichž se nachází nejvíce pesticidů jsou největší hrozbou jablka, jahody a hrozny. První desítka nejškodlivějšího ovoce a zeleniny vypadá následovně.

Jablka

Jahody

Hrozny

Řapíkatý celer

Broskve

Špenát

Červená paprika

Nektarinky

Salátové okurky

Cherry rajčata třásňové

 

Mezi nejčistší potraviny patří avokádo, kukuřice nebo ananas. Při těchto potravinách se obávat nemusíte, ale i tak si radši prověřte z jaké země se k nám dovážejí.

Avokádo

Kukuřice

Ananas

Hrášek

Cibule

Chřest

Mango

Papája

Kiwi

Lilek

Grapefruit

 

Případ glyfosát

Roundap, kdo by neznal tento účinný přípravek, herbicid Roundup od firmy MONSANTO patří mezi tzv. totální herbicidy, které hubí plevele přes listy přímo od kořenů a tím dokáže vyhubit i vytrvalé plevele. Základní účinnou látku Roundupu je pesticid glyfosát, který se v rostlinách ukládá a kterého není možné se zbavit omytím plodů.  Požívá se masivně v zemědělství, tak v parcích nebo zahradách.  V ČR se ho ročně spotřebuje 900 tun, což je 1/6 spotřeby pesticidů.

Například analýza sledující obsah glyfosátu zjistila, že GM kukuřice obsahuje 13 ppm glyfosátu ve srovnání s nulovým obsahem glyfosátu v kukuřici bez GM. Přitom 13 ppm znamená překročení bezpečného limitu stanoveného EPA (Americká organizace pro ochranu životního prostředí) osmnáctkrát.

Podle informací dodávaných výrobcem glyfosátu by tato látka měla být v prostředí nemobilní, rychle se rozkládat a neměla by účinkovat na jiné organismy kromě rostlin. Dle vědeckých důkazů se však dozvídáme, že glyfosát není ani zdaleka tak bezproblémový jak jeho výrobce tvrdí.

Je prokázáno, že jeho rezidua se akumulují ve spodních vodách a stopová množství této látky se dostávají do pitné vody. Někteří vědci zamoření prostředí spojují s rostoucím výskytem zdravotních problémů v zemích kde se tato látka masivně využívá (obezita, stres, srdeční onemocnění, poruchy plodu a neplodnost, nádorová onemocnění nebo Alzheimerova choroba). Podle posledních výzkumů totiž glyfosát inhibuje činnost enzymů mikroorganismů, které osidlují náš organismus a jsou pro nás životně důležité. Má tak dopad na procesy řízené přátelskými bakteriemi v našem těle, jejichž význam pro zdravý chod organismu je obrovský. Jiná vědecká analýza ukázala spojitost používání glyfosátu a výskytu autismu.

 

glyfo_autism

V roce 2013 poukázala na problém zamoření prostředí glyfosátem organizace Friends of the Earth Europe. Podle jejich analýzy mělo v moči stopy glyfosátu 6 z 10 Čechů a více než polovina lidí v 18 zemích Evropy. Přestože se nejednalo o statisticky průkazný vzorek, je pro nás varováním, jak rozšířené pesticidy v prostředí mohou být.

Pěstování brambor a pesticidy

V literatuře se setkáme s doporučením na použití až 10 různých látek během jedné sezóny

  • na podzim totální herbicid
  • pro potlačení plevelů, plísňových chorob a škůdců opakovaně postřiky selektivními herbicidy, fungicidy a insekticidy
  • před sklizní desikant na zničení natě brambor

V roce 2013 zaznamenala Státní zemědělská a potravinářská inspekce u 49% odebraných vzorků brambor rezidua pesticidů (hodnoty pod stanoveným MRL). Nejčastěji detekovanou učinnou latkou ve vzorcích brambor byl propamocarb (fungicid) a chlorpropham (herbicid).

Produkce jablek

  •  ochrana proti strupovitosti 8–12 fungicidních zásahů
  •  živočišným škůdcům 3–5krát zoocidy
  •  likvidace plevelů v sadech vyžaduje 1–2 herbicidní zásahy

V roce 2013 zaznamenala Státní zemědělská a potravinářská inspekce u 74% odebraných vzorků jablek rezidua pesticidů (hodnoty pod stanoveným MRL).

Jak se chránit před pesticidy?

Pesticidy jsou všude, přesto můžete jejich vliv omezit.

  • Omezte riziko přímého kontaktu (např. přestaňte pesticidy používat na své zahrádce)
  • U některých druhů ovoce výrazně pomůže odstranění slupky
  • Nakupujte potraviny z ověřených zdrojů – nemusí to být nutně BIO. Domácí rajčata mohou být lepší a levnější, než ty z BIO obchodu. Uspokojte se se sezónní zeleninou a ovocem. Netrvejte na tom, že musíte mít vždy a všechno.
  • Filtrujte si doma vodu – významným zdrojem pesticidů je voda, kterou každodenně pijeme.
  • Nepoužívejte repelenty s obsahem DEET – je to velmi nebezpečná látka. Na likvidaci komárů můžete použít například skořicový olej.

Jak se zbavit pesticidu?

Jednoduše a hlavně levně. Části pesticidů, hlavně těch které se drží na povrchu ovoce, či zeleniny, se můžeme zbavit tak, že do dřezu napustíme čistou vodu a v poměru 90% vody a 10% octu vytvoříme roztok, který nám pomůže odstranit povrchovou vrstvu pesticidů. Ovoce a zeleninu máčíme přibližně 15 až 20 minut. Místo octu lze použít také citronovou šťávu. Pak vše důkladně opláchneme pitnou vodou. Výhoda je i prodloužená doba skladováni takto omytého ovoce, protože omytím v roztoku jsme také desinfikovali. Pozor ale na křehké ovoce, například jahody, které mají porézní kůži, můžeme je i poškodit. 

piyato at FreeDigitalPhotos.net
piyato at FreeDigitalPhotos.net

Podle Centra pro vědu a životní prostředí (CSE), také pomáhá mýt ovoce a zeleninu s 2% slané vody. Při omití studenou vodou by mělo být odstraněno až 70 – 80% pesticidů.

Aká je situace u našich sousedů v SR:slovakia-flag

„V roku 2014 bolo analyzovaných 569 vzoriek čerstvého, mrazeného alebo inak spracovaného ovocia a zeleniny, obilia a výrobkov z obilia, mlieka a výrobkov z mlieka, bravčového mäsa, medu, detskej a dojčenskej výživy….“

Správa o kontrole rezíduí pesticídov v potravinách za rok 2014

 

zdroj:

http://envirozataze.enviroportal.sk/

http://www.ewg.org/foodnews/

http://biospotrebitel.cz/bio-poradna/jak-na-eko-domacnost/ovoce-zelenina-a-pesticidy

http://www.margit.cz/roundup-ohrozuje/

 

Buďte první, kdo přidá komentář...

Zanechte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*